Práci na vědecké pravdě o původu Albánců, které jsem věnoval celý svůj život, jsem započal před 55 lety v době mých studiích. Podrobně jsem ji představil ve svém díle KDO JSOU ALBÁNCI?, které vyšlo v Ženevě v roce 2007. Vysvětlil jsem v ní svoji vědeckou tezi a vidím, jak se v rozporu s ní vyjadřují někteří z našich vědců, kteří nejenže nezmiňují moji práci, dokonce ani moje jméno, ale pomíjejí ji, jakoby neexistovala, nebo - jako se u nás říká - je jim zcela ukradena.

 

Uplynulo deset let od vraždy dvou a zranění čtyři srbských děti v Goraždevci u Peće. Za tento zločin se nikdo dodnes nezodpovídal.

V kostele Svaté Bohorodičky v Goraždevci se v 11 hodin byla sloužena vzpomínková mše za Ivana Jovoviće a Pantelije Dakiće.

Zádušní mši sloužil vladyka (biskup) Theodosije a zúčastnil se jí i ředitele Kanceláře pro Kosovo a Metochii Aleksandar Vulin, což neoficiálně oznámilo Radio KIM.

Všechny zločiny albánských separatistů a tak zvaného Nezávislého Kosova jsou příkladem porušování pravidel platných mezi civilizovanými národy a v demokracii, trvají od roku 1999 do současnosti.

To, co dělají Srbům Albánci a tzv. nezávislé Kosovo v srbských provinciích Kosovo a Metochie po roce 1999 je nehumánní a antidemokratické. S ohledem na historii lidstva to můžeme srovnat jen s divošstvím. Zločiny proti Srbům a Srbsku jsou činěny s blahosklonným požehnáním některých členů Evropské unie, a to především těch zemí, které mají v této evropské organizaci největší vliv. Že je tomu tak, nejlépe ilustrují skutečnosti z území, díky kterým by se měl celý demokratický svět stydět.

V roce 1999 byli z Kosova a Metochie Srbové vyhnáni z 314 míst.

Pouze ve třech z celkových 30 okresů nedošlo k etnickému „vyčištění“ srbských míst. Byly to okresy Leposavić a Zvečan na severu Kosmetu*/ a Štrpce na úplném jihu Kosmetu, i když i v těchto okresech byla srbská sídla napadána.

Vícedenním leteckým bombardováním Bělehradu (06. dubna 1941) zahájilo Německo útok na Jugoslávii. Bomby a požáry zabily kolem 5 000 lidí, poškodily až zničily na 6 000 domů. Chorvatská města Němci nebombardovali. Při leteckých spojeneckých anglo-amerických útocích (měly být jen na vojenské cíle v Bělehradě, hlavně na nádraží) na Velikonoce 16. a 17. dubna 1944 zahynulo téměř 4 000 lidí. „Koberec“ bomb zasáhl „omylem“ obytné a vilové čtvrti. Hodně lidí zemřelo pro nepřipravenost na útok, chybou spojeneckých pilotů (minuli cíl o 2 kilometry), špatné zásobení zdravotnickým materiálem v okupovaném Srbsku.

Po vypuknutí války a po bombardování Bělehradu Německem přestala dodávka

Ani demokracie, ani práva

V prvním bodě požadavků, které zazněly na velkém protestním mítinku „Zůstáváme v Srbsku“ proti dohodě Bělehradu a Prištiny, který se uskutečnil 10. května (v Bělehradě) symbolicky ve 12.44 (jako připomenutí platné Rezoluce 1244 RB OSN), se požaduje, aby se Ústavní soud urychleně, nejpozději do třiceti dnů, vyjádřil k dohodě z Bruselu a ke všem dohodám, které uzavřela tato a předchozí vláda, a které zasahují do

Během mých let práce v Kosovu jsem často přemýšlela o příbězích, které mi vyprávěl můj otec o svém mládí v hrabství Kerry v jihozápadním Irsku. Vyrůstal poblíž Dingle a strávil mnoho času v pohoří Kerry, kde měl příležitost pozorovat celou řadu přírodních jevů, včetně jednoho „vraního soudu“.